﻿
&names=date,name,shortName|
*,"130. peruť (Punjab) Královského letectva","130. peruť RAF"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"130. peruť byla původně vytvořena za první světové války 1. března 1918 na letišti Wyton ve východní Anglii. Šest dní po vzniku se přesunula na letiště Hucknall v East Midlands jako výcviková jednotka, která začala kvalifikovat piloty a pozorovatele na bombardérech D.H.9. Protože už byl k dispozici dostatek osádek pro službu ve Francii, byla 4. července 1918 rozpuštěna.
Za druhé světové války byla poprvé znovu vytvořena 20. června 1941 v Portreathu v jihozápadní Anglii. Následující měsíc získala oficiální název 130. (Punjab) peruť jako uznání indické provincii Paňdžáb, která shromáždila prostředky na nákup perutě Spitfirů. Dne 21. července se stala operační se Spitfiry Mk.IIA a v říjnu přešla na Mk.V. Až do března 1943 podnikala stíhací přepady nad severozápadní Francií, hlídkovala nad konvoji u Cornwallu a Devonu a plnila místní obranné hlídky.
V březnu 1943 byla přesunuta do skotského Dremu k měsíčnímu odpočinku a koncem dubna následovalo přemístění do Ballyhalbertu v Severním Irsku. V červenci se vrátila do Anglie a 19. srpna obnovila útočné operace nad Francií. Kvůli nedostatku zkušených pilotů však byla v září znovu přesunuta na sever, tentokrát do severní Anglie. Zůstala tam do 13. února 1944, kdy byla ve Scortonu rozpuštěna.
Aby byla zachována tradice operační paňdžábské perutě, byla 5. dubna 1944 v Lympne rozpuštěna 186. peruť a přečíslována na 130. peruť. Jako součást Air Defence of Great Britain obnovila ještě téhož měsíce operace: doprovázela bombardéry nad Francií a létala hlídkové a pátrací a záchranné mise nad mořem. Pro červnovou invazi do Normandie byla podřízena 2nd Tactical Air Force. Do konce července poskytovala krytí invazním plážím a lodní dopravě a příležitostně doprovázela bombardéry.
Začátkem srpna se 130. peruť přesunula do Tangmere v jižní Anglii a přešla na Spitfire Mk.XIV. Tyto stroje byly zpočátku používány k zachycování střel V-1 mířících na Anglii, ale také ke stíhacím přepadům, ozbrojenému průzkumu a doprovodu bombardérů nad severní Francií a Nizozemím. Ve druhé polovině září peruť v rámci podpory operace Market Garden prováděla hlídky proti protiletadlovému dělostřelectvu a doprovázela transportní letouny k výsadkovým zónám v Nizozemsku.
Koncem září 1944 se přesunula z Lympne do Nizozemí jako součást 125. wingu 2nd Tactical Air Force. Pokračovala v hlídkách a ozbrojeném průzkumu nad bojištěm a díky vysoké rychlosti Spitfiru Mk.XIV dostala také úkol lovit proudové stíhačky Me 262, které se v té době začaly objevovat ve větším počtu.
Koncem roku 1944 sídlila peruť v belgickém Ophovenu. Dne 1. ledna 1945 byly tři její letouny poškozeny stroji JG 4, když si němečtí piloti letiště spletli s nedalekým Le Culot a omylem na něj zaútočili v rámci operace Bodenplatte. Poté až do konce války v Evropě doprovázela bombardéry, podnikala stíhací přepady nad frontou a pokračovala v obvyklých hlídkových a průzkumných misích.
Když v květnu 1945 skončila válka v Evropě, sídlila 130. peruť na bývalém německém letišti Fassberg. Krátce nato se vrátila do Spojeného království, kde vyměnila Spitfiry Mk.XIV za Mk.IX. Dne 20. června odletěla ze Skotska do Norska a zůstala tam až do návratu do Anglie počátkem listopadu. V roce 1946 se stala jednou z prvních jednotek používajících proudovou stíhačku Vampire a 1. února 1947 byla rozpuštěna a přečíslována na 72. peruť."|
